Ve vašem okolí právě vyrostla nová čtvrť. Developer nasadil mladé stromky, dřevo je vidět i na budovách, střechy jsou celé zelené. Před byty jsou stojany na kola, případně nabíječka na elektromobil.
Vidíte, že podobných bytů a čtvrtí přibývá. Slyšeli jste, že nové hypermoderní kanceláře se také pyšní nějakými environmentálními certifikáty. Řeknete si, že to se stavebnictvím nebude až tak špatné. No když si přetřete oči a začnete více zkoumat, najdete docela děsivá čísla.
Podle portálu Deloitte je stavební sektor spolu s provozováním budov zodpovědný za 40 % všech skleníkových plynů na světě. Rada pro ekologické budovy Spojených států zase tvrdí, že stavby mají na kontě 40 % celkové spotřeby energie a odhaduje, že emise z komerčních budov do roku 2030 narostou o 1,8 %. Znečištění je přitom součástí celého životního cyklu budovy.
Při výstavbě, během jejího užívání i při demolici. Již při výrobě samotných stavebních materiálů a jejich přepravě vznikají škodliviny, spotřebovává se energie, ničí se přírodní zdroje. Stavební společnosti se snaží přijít se zelenými řešeními, ale jak by řekla Greta Thunberg, není to dost. Změna přichází jen pomalu.
Portál Archdesk shrnul působení stavebnictví na životní prostředí ve čtyřech bodech. Prvním je využití přírodních zdrojů. Vedle automobilového a potravinářského průmyslu je stavební sektor jedním z nejvýznamnějších vykořisťovatelů. Polovina zdrojů, které využívá, přitom nejsou obnovitelné.
Podle World Watch Institute odvětví stojí za 40 % celkové globální spotřeby přírodních kamenů, štěrků a písků a za 25 % spotřeby surového dřeva. Těžba stavebních surovin na Slovensku představuje téměř 75 % z celkové povrchové těžby nerostných surovin. Druhým problémem je narušení biologické rozmanitosti. Stavebníci při velkých projektech nejčastěji zaberou zemědělskou plochu, přičemž jde často o velmi úrodné půdy vysoké kvality.
Klimatická konference OSN přinesla slzy a příliš malá vítězství
Kromě orné půdy je častý i záběr pozemků opuštěných luk, pastvin, zahrad či lesů. Samostatným tématem je výstavba v chráněných územích, kde dochází k degradaci vzácných ekosystémů. Již v kreslených pohádkách zvířata utíkají před buldozery a na rozdíl od draků a mořských vil jde spíše o realitu. Stavební hluk a světlo značně ovlivňují divokou zvěř, zejména netopýři, jezevci a ptáky, kterým mění denní cyklus.
Výstavbou dochází k rozdělení populace a izolaci druhů, které se musí buď adaptovat, nebo vyhynou. Znečištění vodních zdrojů má vliv na život v řekách, jezerech a mořích. V souvislosti s výstavbou lesních cest, zvážnic či plošných stavebních objektů se vyměřují lesní ekosystémy. To ničí lesní prostředí, mění světelné podmínky, zhoršuje vlastnosti půdy, odvodňuje území a mění mikroklima.
Jak to dělat lépe: Cementárenský a stavební průmysl usilují o snížení vlivu výroby cementu a betonu na životní prostředí tím, že zdokonalují výrobní techniky, využívají alternativní suroviny a paliva. Na oddělení stavebních hmot a struktur Ústavu stavebnictví a architektury SAV se věnují základnímu výzkumu optimalizace složení a podmínek výroby zeleného betonu, jednoho z nejdůležitějších produktů v pozemním a inženýrském stavebnictví. V současnosti se již rozjela revitalizace mnoha brownfieldů, původně průmyslových areálů, které dostaly novou funkci, a developeři nemuseli hledat místo pro realizace v zemědělských zónách.
Ovzduší
Nikoho nepřekvapí, že stavebnictví patří k významným znečišťovatelům ovzduší. Pokud chceme operovat s přesnějšími čísly, je podle Archdesku zodpovědné za přibližně 39 % emisí oxidu uhličitého pocházejících ze spotřeby energie a výroby. Toto číslo zahrnuje výrobu stavebních materiálů, jejich dopravu a proces výstavby budovy.
Jak uvádějí Jaroslav Bezděk a Pavel Svozil ve své publikaci Stavební činnost a životní prostředí, exhalace ze stavebních strojů a stavební dopravy se na znečišťování míst podílejí 20 – 40 % z celkových exhalací těchto škodlivin. To přispívá k častému překračování maximálních přípustných hodnot v blízkosti stavenišť.
Stavebnictví je ze všech odvětví hospodářství SR zodpovědné za téměř 7 % úniku emisí oxidu uhličitého (CO2) do ovzduší. Jedná se o čtvrtý nejvyšší podíl na emisích CO2 (hned po průmyslové výrobě, dodávce elektřiny, plynu, páry a studeného vzduchu, dopravě a skladování). Závažné škodliviny se do ovzduší dostávají i při bouracích pracích prostřednictvím trhavin.
