Platforma Budovy pro budoucnost spolu se svými 9 členskými sdruženími, aktivními v oblasti stavebnictví a energetické účinnosti, hodnotila rok 2021. Společně se zaměřili na události, které se v sektoru stavebnictví udály v roce 2021 z hlediska jejich dopadu na kvalitu výstavby a obnovy budov.
Za největší úspěch ve veřejných politikách za letošní rok považují firmy schválení Dlouhodobé strategie obnovy fondu budov a schválení Plánu obnovy a odolnosti s alokacemi pro sektor budov.
Rok 2021 byl rokem několika klíčových strategických dokumentů pro sektor budov. Začátkem roku vláda schválila dlouho očekávanou Dlouhodobou strategii obnovy fondu budov. Následovalo schválení Plánu obnovy a odolnosti s alokacemi na sektor budov. Plán obnovy přináší nový druh finančních zdrojů pro sektor budov. Počítá s alokací 500 milionů eur do obnovy rodinných domů a další téměř 2 miliardy eur půjdou do obnovy veřejných budov.
„Pokud hledáme, v čem vláda za sektor budov uspěla, je to Plán obnovy a Dlouhodobá strategie obnovy fondu budov, která však má rezervy. To, co jí chybí je akční plán aktivit či opatření, která by nás dovedla k plnění cílů,“ říká Katarína Nikodemová, ředitelka platformy.
Národní akční plány obnovy budov by mohly současné Dlouhodobé strategie obnovy budov zcela nahradit. Navrhuje to návrh revize směrnice o energetické náročnosti budov. Představila ho Komise koncem tohoto roku. Důvodem je fakt, že poslední dlouhodobé strategie některých členských států neobsahovaly dostatek závazných kroků, které by zajistily dekarbonizaci sektoru budov do roku 2050.
Spornou novelu zatím ministr nepodepsal
Za největší minus této vlády pro rok 2021 vyhodnotila platforma předloženou novelu Vyhlášky 364/2012. Ministerstvo dopravy a výstavby se jí snažilo zmírnit požadavky na energetickou hospodárnost budov.
„Snahy ministerstva o novelizaci vyhlášky, kterou chtělo požadavky na energetickou hospodárnost změkčit přibližně o 40 %, jsou přesným opakem toho, kam bychom se měli ubírat. Je dobré, že ministr Doležal zatím tuto novelu nepodepsal,“ hodnotí Kateřina Nikodemová.
Takový návrh legislativy by byl v přímém rozporu s plány EU i Slovenska. V době, kdy chystáme masivní investice do obnov budov je nepřípustné, abychom si takto účelně přizpůsobovali legislativu.
Opravdu revolučních změn by se sektor mohl dočkat příští a další roky. „Dá se říci, že významné změny v sektoru budov nás teprve čekají v příštím a následujících letech. Absolutně klíčová bude revize směrnice o energetické náročnosti budov. Obsahuje opatření směřující ke snížení emise skleníkových plynů v sektoru budov tak, abychom splnili klimatické cíle do roku 2030,“ vysvětluje Richard Paksi, analytik platformy.
Jak doplnil, návrh přináší nový standard pro budovy od roku 2030, klade větší důraz na využívání obnovitelných zdrojů v budovách a navrhuje zákaz financování kotlů na fosilní paliva z veřejných zdrojů. Opravdu ambiciózních změn bychom se mohli dočkat následující období, kdy budeme implementovat závazky z Plánu obnovy a balíku Fit for 55.
